27. listopadu 2015

Noční host - Recenze

Autor: Fiona McFarlaneová
Originál: The Night Guest
Počet stran: 264
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Paseka
Anotace: Pětasedmdesátiletá Ruth se vypořádala se ztrátou manžela a nyní žije sama v domě na australském pobřeží. Společnost jí dělají jenom kočky. Špatně spí, a hlavně se jí zdává, že se jí v noci do domu vkrádá tygr. Když u ní jednoho dne zazvoní pečovatelka Frida, vítá ji Ruth jako spojence. Postupem času si však uvědomí, že je na Fridě závislá: přestane opouštět dům, spoléhá na ní s jídlem i s úklidem - a poslušně bere prášky, které jí ošetřovatelka dává. Jenže nic není takové, jak se zdá, Ruth se postupně začne zhoršovat paměť a tygr se objevuje čím dál častěji... Ač se nabízejí škatulky jako psychologický thriller, nebo dokonce duchařský román, Noční host není jednoduchým příběhem o zločinu a tajemství. Je to především uhrančivé vyprávění o stárnutí, lásce, závislosti, strachu a vnímání, o tom, s jakou vehemencí se minulost zmocňuje naší přítomnosti. A především je to strhující kniha o dvou naprosto rozdílných ženách.

Můj názor: Hlavní hrdinka Ruth už je stárnoucí žena, vlastně je to především vdova, mající dva syny. Ruth se jednoho dne začne zdát, že ji pronásleduje tygr. Slyší tygří zvuky, těžké našlapování obrovských tlap, neví však, zda je to sen či skutečnost. Tygr se několik nocí za sebou vrací, a nechává za sebou po domě spousť, kterou tedy vidí jen Ruth. Bydlení osamotě v odlehlém domě také příliš na pocitu bezpečí nepřidává. Ruth má dva syny, moc často je nevídá, s tím mladším si alespoň každý týden telefonuje.

Poté co zemřel její manžel, otec jejich synů, Ruth přestala opouštět svůj pozemek. Když však přišla státem placená pomocnice Frida, pát věcí se změní k lepšímu. Frida byla velice zvláštní, elegantní dáma, zdála se férová a sympatická i když ze začátku na ní Ruth něco nesedělo. Když už se spolu sžily, nikomu už nepřišlo nic divného. Můžu vám zaručit, že Frida není zdaleka tak čistá jak se na začátku může zdát, já jsem něco vytušila, ale už si připadám, že na to mám snad talent nebo co. Ruth se viděla s Richardem, starým přítelem z mládí, který za ní i přes svůj věk přijel. (Scénka Ruth a Richarda vás pobaví/znechutí? Těžko říct. Já u ní byla rozpačitá, i když spíš znechucená přestože je to normální věc.)
Konec knihy jsem předpokládala, líbil se mi a prakticky to asi ani nemohlo končit jinak. Pokud tedy knihu prokouknete jak jako já, konec vás pravděpodobně nepřekvapí.

Skoro celou knihu jsem nevěděla čemu věřit, netuším, jestli nakonec tygr skutečný byl nebo ne. Myslím si, že ne, a proč? To vám říct nemohu, vysvětlila bych totiž zápletku, a to se nedělá. Absolutně netuším, jak bych vám tu knihu nakonec zhodnotila, protože jediný pocit kterým jsem si po dočtení jistá, je zmatenost. Velkým faktorem, který ale musím zmínit je nudnost. Abych to vysvětlila, autorka měla velice skvělý nápad, námět, průměrnou zápletku, které oceňuji, ale absolutně nic z toho neuměla čtivě podat. Kdybych knihu nečetla v autobuse, a to jen proto, že je lehká, tenká a paperback tudíž nezabírá moc místa, tak bych ji pravděpodobně nikdy nedočetla. Scénky s tygrem nebyly nijak výrazné, příběh byl taky napsaný nudně a z tohoto pohledu je pro mne kniha velký propadák.
Hodnocení:
Obálka:



Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:
,

0 komentářů:

Okomentovat