29. srpna 2015

Hamlet - Recenze

Autor: William Shakespeare
Originál: Hamlet
Počet stran: 200
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Edice Omega
Anotace: Na dánském hradu Elsinor se začne zjevovat duch bývalého panovníka. Když se setká s princem Hamletem, prozradí mu strašlivé tajemství: Claudius, dánský král, získal trůn zákeřnou vraždou svého předchůdce. Hamlet přislíbí otcovu duchu pomstu, a tím začne neúprosný sled mnoha tragických událostí. Tato divadelní hra se dočkala dlouhé řady filmových zpracování, i když ani jedno nedokázalo dosáhnout dokonalé úrovně a filozofické hloubky originálu. Slavný Hamletův monolog o životě a jeho smyslu se stal nedílnou součástí evropské kultury.

Můj názor: Klasika. Tragédie. Divadelní hra. Shakespeare. Tvrdíte, že tyto věci nemáte rádi? Nevadí, klasiku také nemusím, ale přesto jsem se rozhodla, že Shakespeara chci mít přečteného. Romea a Julii jsem musela číst už dříve do povinné četby, měla jsem však z knihovny vypůjčené takové zvláštní vydání, které bylo psané formou příběhu. Omega vydala i Romea a Julii, kteří jsou napsaní stejným stylem jako Hamlet, tudíž jako scénář pro divadelní hru. Tato forma psaní mi u takovýchto děl vyhovuje mnohem více. Chtěla bych si vydání Shakespera od Omegy pořídit kompletní, tak uvidíme.

Hamlet je velice schopný dánský princ, po smrti jeho otce ho navštíví duch, který naznačuje, že jeho smrt nebyla tak úplně přirozená. Lidé ho mají nejdříve za blázna, když se však zamiluje do dívky jménem Ofelie tak se změní jeho chování. Následně se ho jeho strýc, nyní dánský král, chce zbavit – jen Hamlet zde zná pravdu o svém otci. V této knize se hodně umírá. Určitě každý znáte alespoň nějakou slavnou frázi z této knihy. Nechci moc prozrazovat, protože nechci podporovat středoškoláky, co si hledají "zpracovanou" povinnou četbu na internetu. Postavy se chovají dle svého postavení, líbil se mi však Hamletův záměr, že v přestrojení mluvil s obyčejnými lidmi. Zároveň se dozvěděl, co se o něm v království říká, a jak situaci vidí ostatní. Dívce Ofelii jsem celou dobu fandila, a celkem mě mrzelo, co se poté stalo. Královna, matka Hamleta se mi z počátku zdála jako správná žena, nakonec jsem na ni změnila názor a neměla jsem ji moc ráda. Mou nejoblíbenější postavou byl samotný Hamlet a po něm jeho přítel Horathio.

Při čtení jsem si jednotlivé postavy představovala a v hlavě jsem si nechávala odehrát vlastní divadelní hru. To mi pomáhalo se v příběhu neztratit, chápala jsem více jeho smysl a děj, rovněž jsem se neztrácela v postavách. Takže pokud máte problém číst knihy v takovéto formě a máte dostatečnou představivost, doporučuji si v hlavě utvořit vlastní herce. Případně si je přiřadit již k nějakému představení, které jste třeba viděli nebo tak.

Na začátku knihy najdete výpis postav: jejich jména + postavení a na konci knihy jsou vysvětlena použitá cizí slova. Když je v textu cizí slovo případně nějaký bůh apod. a má v horním indexu číslo (např. Mars9) tak zalistujte na konec knihy a pojem je zde vysvětlen. Graficky jsou všechny knihy od Omegy nádherné, a knihy od Shakespeara jsou laděny do podobných obálek, takže to vypadá moc hezky a zároveň jako série. (Podobně je to třeba u Julese Verna) Určitě si budu chtít pořídit i ostatní knihy jako jsou Král Lear, Romeo a Julie a Othello. Za sebe Vám můžu Hamleta jedině dopoučit, bavil mě víc než Romeo a Julie, má dobrý příběh, zpracování a ani dokonce nějakých výrazných korektorských chyb jsem si nevšimla.

Za poskytnutí recenzní knížky děkuji Edici Omega, knížku si můžete zakoupit zde. A více z produkce Omegy najdete zde.
Čtete Shakespeara? Máte ho rádi?
Jaký je Váš vztah k povinné četbě?
A teď už zbývá jen poslední otázka: „Být či nebýt?“ Budu ráda, když se se svým názorem podělíte v komentářích. 
Hodnocení:

Obálka:



Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:
,

0 komentářů:

Okomentovat